Používate zastaralý a rizikový prehliadač, stiahnite si nový!

2. část – Francouzské středohoří, Rhona, Isera

0

Den 5: Limoux – Riols

Ráno prší, z čehož mám ohromnou radost, pže jsme se aspoň dospali. V 9 přestává a v 10 už ležíme na silnici směr Carcassone. Příjezd je docela komplikovanej, musíme město obloukem objet, abychom se dostali k historickému centru. Tady mě blbla přehazovačka, tak jsme se v ní museli pošťourat. Carcassone bylo samozřejmě narvaný turistama, střídali se tu neuvěřitelný davy. My počkali, až opadne nejhorší vlna a pak jsme se s kolama vydali dovnitř. Překvapilo nás, že to celý bylo dost velký. Pak vyrážíme směr Francouzské středohoří. Naše Mapa 1:100 000 opět postrádá výškopis, takže nás čeká překvápko v podobě nekonečného stoupání přes  penu Negru. To se táhne snad 30 km, a jsme z něj dost hotoví. Taky trochu zmokneme, ale to je celkem příjemný, pže jsme se už dobře přehřívali.

                                                       Carcassone

Do Mazametu sjíždíme až kolem 5, svačíme, dáváme net u Mc Caffe (a taky 3 kafe, pže pájovi špatně rozumněli) a pokračujeme až kolem půl 7 s vidinou nejkratšího dne (máme za sebou jen 65 km). Za Mazametem jedeme chvíli po hlavní, až pak čumím, že vedle silnice jezdí cyklisti, tak haluzí najíždíme na voux verte – zelenou cestu postavenou na místě původní železnice. Tady to je po rovince a začíná nám to pěkně sypat, jedeme až do tmy, a dostáváme se na kilometrový standart. Cestou projíždíme hodně tunelů, delší mají světla na fotobuňku. Při průjezedu jednou branou na cykloztezku, která je do prudkýho protisvahu nevyberu zatáčku na štěrku a pokládám kolo, jen jsem se vykulil, trochu si odřel prdel a jinak nic. Stanujeme vedle cyklostezky.

                                                               Voies vertes – cyklostezka ze staré železnice

Den 6: Riols – St. Hyppolyte du Fort

Ráno si při nasedání roztrhnu kalhoty (už byly dost načatý). První město po cestě je Bedaurieux, tam si kupuju kraťasy. Byla to docela akce, nejdřív jsem v nákupní zóně objehnul nějaký sport, ale tam to bylo neuvěřitelně předražený, tak jsem zalezl do normálního supermarketu a kupoval to tam. Paní u hadrů samozřejmě neuměla anglicky, já byl zpocenej, nohy mě jely na sto honů a navíc jsem měl totálně potrhaný kalhoty (spíš torzo kalhot). Tak nade mnou mávla rukou a radši mě nechala být. Na 2. pokus jsem vybral parádnický kalhoty za 15 Euro, což mě udělalo mrtě radost. Pak jsme se jeli kouknout do města, ale to mělo divnou atmosféru, tak jsme pokračovali dál.

                                                                                    Prostě pohoda

Jelo se přes Col de la Baraque na Lodeve. Tam mě začal přeskakovat drát v kole, byl jsem z toho docela nervózní a tak jsme se domluvili, že skočíme do servisu. V Lodéve měli zavřeno, tak jsme to nechali na další den. Pak jsme stoupali do francouzskýho středohoří a po rovince v americkým stylu dojeli až k Gorges de Vis, parádnímu kaňonu. Sjezd do kaňonu byl naprosto epesní a vůbec celou cestu v něm jsme si pěkně užili. už za šera jsme dorazili do Ganges, zapli blikačky a s posledními zbytky světla jsme kempli na kraji vinice 8km za městem u St. Hyppolyte du Fort.

Den 7: St. Hyppolyte du Fort – Bourg-saint-andéol 

                                                                                      Dopolední oprava

Naše cesta pokračuje mírnější částí středohoří. Celkem pohodlně se rozjíždíme a míříme přímo do Ales sehnat servis. I-čka seženeme na 1. dobrou a servis je hned za rohem. Výměna drátu a vycentrování kola stálo 11euro (cca 10 minut práce). Ještě, že to byla jediná návštěva servisu. A to nebylo Švýcarsko. S opraveným kolem to sviští parádně, pocit z jízdy je rázem někde jinde. Ještě před polednem  pokrčujeme dál. Začíná být pekelný vedro a tak se rozhodujeme pro poněkud delší siestu v městečku Barjac. Po 2 hodinách zevlení, žraní a kopání  do míče, který jsme tu našli, pokračujeme na Gorges de l´Ardeche. 

                                                                               Gorges de l´Ardeche

Je kolem 5 a u vstupního místa Vallon pont d´arc je narváno a silný provoz. tak se jdem vykoupat k jakési místní pravčické bráně. Za hodinku provoz ustává a tak si všechno projíždíme. Nejednalo se o projížďku kolem vody, jak jsme si slibovali, ale před půlkou cesty nás šíleným stoupákem poslali na vršek kaňonu a od té doby se cesta klikatila tam a zpátky. Takže místo kvapného průjezdu se celá atrakce pěkně protáhla, chvíli jsme dokonce mysleli, že tu někde budeme muset spát. Výhledy byly parádní, ale jak jich bylo až moc, tak se nám to po hodině docela omrzelo.Konec už byl rychlejší, sjeli jsme do St.Martin, zapli blikačky a snažili se najít spaní. V otevřené krajince to nebylo jen tak a než se nám to povedlo, tak jsme ještě pár kiláků najeli. Nakonec jsme sehnali ne příliš komfortní plácek jen o křoví vedle hlavní silnice, opodál v lese probíhala nějaká kalba.

                                         A Ještě jednou – jeden z mnoha výhledů na Ardeche

Den 8: Bourg-saint-andéol – Valance

Ráno se balí dost na prd, pže všude kolem jsou nějaký pichlaví keříky. Večer už nebyl čas na hledání ničeho lepšího, při balení je to docela opruz, páč se bojíme, abychom si nezničili stan a oblečení.  Pak sjedeme k Rhoně, přejedeme most a jedeme podle značení na Montelimar. Nějaký vtipálek dal značky do kruhu a tak po 3 km přijíždíme na stejné místo, odkud jsme vyjeli. Bereme proto iniciativu do vlastních rukou a jedeme podle citu a to se vyplácí. Projíždíme dokonalou rovinkou plnou ovocných sadů mezi 2 rameny Rhony. Sem tam si něco utrhneme, výborný meruňky a nektarinky.  Porůznu se motáme po obou březích řeky, míjíme vodní elektrárny ataky potkáme leho kolegu na tříkolce. Tu má naprosto vymazlenou se stříškou a bagáží za zády. Je to Francouz na cyklodovolené kolem Rhóny. Cestou k sobě nabral střeštěného Amíka z Floridy, který nezavře hubu a sype samí hovna. Fotíme se s nima a pak pokračujeme.

                                                                       Most přes Rhonu

Zastavuje nás týpek, který dělá průzkum o kvalitě cyklostezek, dá nám džusíček a muffina, tak mu za to vyplníme formulář a jedem dál. Je dost pekelný vedro, ale chceme to dotáhnout až do Valance a skočit na net  někde v ičkách (ve hře je nocleh u Pájova známého v Grenoblu – ukázalo se, že je stejně pryč, tak z toho sešlo). Tam dorážíme až kolem 5. Celkem hustým provozem jsme se promotali do centra, zajistili provozní věci na netu v íčkách a zcela vyhladovělí zmizeli na kebap za 5€ (nebyl nic moc). Pak výjezd z města, nákup na periférii a zpět na cyklostezku kolem Rhony.  Rozhodli jsme se to dneska nijak nehrotit a kempnuli jsme kousek za odbočkou do údolí Isery vedle jakých si písáků.

                                                                         Setkání alternativních cyklistů

Den 9: Valance – Tencin

Plán dne byl jasný. Dát si pohodičku do Grenoblu, tam najít kemp a zkultivovat se. Tak jsme vyrazili a pomalu se to začalo hroutit. Cyklostezka se neuvěřitelně motala, navíc jsme několikrát ztratili značku a pěkně se zadrbali. Proto se rozhodujeme jet po hlavnější silnici – už je jasný, že i tak to bude do města místo předpokládaných 60km aspoň 110. Alpičky už jsou vedle nás, připravujeme se na to, co nás bude čekat dalších 10 dnů.Překonali jsme prvních 1000km a hned potom jsem píchnul. Zadní plášť už mám dost řídkej, tak jsme zalepili duši a prohodili pláště. To za šílenýho popoledního pařáku. Tak jsem dali chvíli pauzu a vyrazili dál. Do Grenoblu to byl ještě kus, dorazili jsme trochu přismahlí po 5. Na ičkách jsme zjistili kempy v okolí a vybrali jeden za městem. Žádný z nich se nám nelíbil nijak extra a tak jsme se stejně rozhodli spát nadivoko. Tak jsme zajeli koupit zásoby jídla, cestu nám poradil nějaký čech. Když jsem čekal na páju než nakoupí, tak se ke mě přifařil ožralý Polák, který stopoval do španělska. Vypadal dost podivně, a pořád do mě cpal pivko, tak jsem si jedno dal a pak už přišel Pája a rychle jsme zmizeli do háje. Jeli jsme ještě celkem dlouho, takže místo odpočinkový etapy z toho zase bylo 145 km. Spíme vedle hájku pěkně krytí od silnice.

                                                                            Náš apartmán za Grenoblem

Den 10: Tencin – Albertville

Širokým alpským údolím jedeme do Albertville, cesta parádně sviští, provoz je mírnej.  Do města dorážíme kolem 2. Po krátké poradě se rozhodujeme dát pauzu dneska a hledáme kemp. Jeden luxusní je hned vedle centra. Vytáhnem všechny věci, sušíme, přepíráme.  Večer hraje Francie čtvrtfinále MS ve fotbale s Německem, tak se jdeme kouknout na tohle okořeněné derby do místní společenské místnosti. S pivkem vychutnáme germánske vítězství 1:0 a jdeme vařit, naštěstí tu je přístřešek, spustil se pořádnej chcanec.

                                                                        Olympijský stadion v Albertville

Ďalšie časti nájdete tu:

0. časť: http://www.tourportal.sk/clanok/91/eurolehocyklotrip-predstaveni

1. časť: http://www.tourportal.sk/clanok/92/1-cast-prejezd-spanelsko-a-pyreneje

3. časť: http://www.tourportal.sk/clanok/94/3-cast-francouzske-a-svycarske-alpy

4. časť: http://www.tourportal.sk/clanok/95/4-cast-italie-rakousko-a-domu

Autor: Zdeněk Švec (http://zdenalov.cz).

Pre zapojenie sa do diskusie sa musíte